Praskání v kloubech: kdy je to běžné a kdy vyhledat fyzioterapeuta?

O čem se dozvíte?

Zvuky „praskání", „křupání" nebo „klikání" vycházející z kloubů jsou jevem, který mnoho lidí zná z vlastní zkušenosti. Objevují se při předklánění, narovnávání kolen, pohybech ramen nebo krku. Často vyvolávají obavy – jde o příznak nemoci, nebo spíše fyziologický jev, který by nás neměl znepokojovat? Dnes se podíváme na to, odkud takové zvuky pocházejí a kdy mohou vyžadovat konzultaci se specialistou.

Podívejte se hned teď Šnorchlování – začněte objevovat krásy podvodního světa

Když slunce praží z nebe a pláže lákají bílým pískem i šuměním vln, mnoho lidí si představí ideální den jako odpočinek na lehátku. Někteří však volí jinou cestu k dokonalé dovolené. Řeč je o různých aktivitách, a především – vodních sportech, mezi které patří i šnorchlování...

Proč klouby praskají

Existuje několik mechanismů, které mohou způsobovat zvuky v kloubech:

• Kavitace v kloubu – to je nejčastější příčina. Při pohybu se mění tlak v kloubní dutině, což vede ke vzniku a praskání drobných vzduchových bublin v synoviální tekutině. Výsledkem je charakteristické „kliknutí" – zcela neškodné a nesouvisející s poškozením kloubu.
• Tření struktur v kloubu – zvuk může být výsledkem přesouvání šlach a vazů přes kostní výběžky. Děje se to například v oblasti kyčle nebo ramene, zejména při mírné nerovnováze svalového napětí.
• Změny v kloubní chrupavce – nerovnosti nebo drsnost kloubních povrchů, objevující se například v časném stádiu degenerativního onemocnění, mohou způsobovat zvuky „vrzání" nebo „škrábání".

Kdy je praskání kloubů normální?

V mnoha případech zvuky z kloubů neznamenají nic závažného. Praskání bez bolesti, otoku nebo omezení pohyblivosti je obvykle fyziologickým jevem a nevyžaduje žádný zásah. Týká se to zejména mladých, pohyblivých a fyzicky aktivních osob, u nichž je přirozená pohyblivost kloubů větší.

Praskání se může objevit také po delší období nehybnosti – například při vstávání po sezení nebo při ranním protahování – kdy se synoviální tekutina rovnoměrně rozprostírá a kloubní struktury se „vracejí" na své místo.

Kdy by praskání kloubů mělo znepokojovat?

Ne každý zvuk v kloubu je zdravotně bezvýznamný. K fyzioterapeutovi nebo lékaři je vhodné se obrátit, pokud praskání doprovázejí další příznaky:

• bolest – zejména ostrá nebo chronická, zhoršující se při aktivitě nebo také v klidovém režimu;
• otok a zahřátí kloubu – mohou naznačovat zánět nebo zranění;
• pocit „blokování" kloubu – potíže s plným natažením nebo ohnutím;
• nestabilita – pocit, že kloub „ujíždí" nebo nedrží osu pohybu;
• zhoršení pohyblivosti – snížený rozsah pohybu, ranní ztuhlost.

Takové příznaky mohou naznačovat poškození vnitřních struktur (menisky, chrupavka, vazy), přetížení nebo degenerativní onemocnění, která vyžadují podrobnější diagnostiku a odpovídající léčbu.

Jak může fyzioterapeut pomoci?

Fyzioterapeut provede podrobný rozhovor a funkční vyšetření, aby určil, zda zvuky v kloubech vyplývají z fyziologických procesů, nebo jsou příznakem patologie.

Hodnocení zahrnuje analýzu držení těla, rozsahů pohybu, svalové síly a pohybových vzorců. Pokud problém vyplývá z přetížení nebo svalové nerovnováhy, terapie zahrnuje posilovací, protahovací cvičení a cvičení zlepšující kontrolu pohybu. V některých případech jsou užitečné manuální techniky, mobilizace kloubů a práce na měkkých tkáních, které snižují napětí a zlepšují klouzání kloubních struktur.

Lze praskání kloubů předcházet?

Ačkoli úplné odstranění zvuků z kloubů je obtížné, lze snížit jejich četnost tím, že budeme dbát o zdraví pohybového aparátu. Klíčové jsou:

• pravidelná fyzická aktivita – pohyb udržuje kloubní chrupavku v dobré kondici a zlepšuje prokrvení tkání;
• posilování stabilizačních svalů – silné svaly kolem kloubu snižují riziko přetížení a nerovnoměrného tření;
• mobilita a protahování – udržování správných rozsahů pohybu umožňuje harmonickou funkci kloubu;
• správná technika pohybu – jak při cvičení, tak při každodenních činnostech pomáhá předcházet přetížení.

Praskání kloubů není vždy důvodem ke znepokojení – často jde o fyziologický jev spojený s kavitací nebo přesouváním šlach. Pokud se však objeví bolest, otok, nestabilita nebo omezení pohybu, je vhodné se poradit s fyzioterapeutem. Včasná diagnóza a vhodná terapie umožňují předejít závažnějším problémům v budoucnu a pečovat o zdraví kloubů na dlouhá léta.

Literatura

Cavagna, G. A., & Mazzanti, M. (2017). Joint sounds: mechanisms and clinical significance. Journal of Biomechanics, 58, 123–130.

McCoy, G. F., et al. (2015). The clinical relevance of joint crepitus: a systematic review. Rheumatology International, 35(3), 523–529.

Śliwiński, Z., Kaczmarek, M. (2020). Fizjoterapia w dysfunkcjach stawów obwodowych. Wydawnictwo Medyczne Termedia.